Jaká je skutečná cena oblečení, které nosíme? Stojí tričko z organické bavlny vážně jenom stovku? A jaký je příběh tradičního textilního bavlněného vlákna?
Skutečná hodnota věcí se jen zřídka kdy dá explicitně určit. Život ale není vědecký experiment, a tak místo explicitnosti stačí alespoň přibližná hodnota, hodnota, která dává smysl. Módní průmysl je ve většině případů postaven na modelu, který funguje snad už od počátků lidstva. Rozvojový svět poskytuje tomu rozvinutému extrémně nízkou cenu pracovní síly, která tím pádem do ceny finálního produktu není realisticky započtena. A tak stojí tričko z organické bavlny v oblíbeném diskontu necelou stovku.
Pro ilustraci může posloužit příběh bavlny. Ta se původně pěstovala a zpracovávala v místě svého původu, tedy především v Číně a Indii, kde končily také veškeré zisky. Bavlna byla v 16. století jedním z nejdůležitějších světových obchodních artiklů a používala se i jako cenné barterové platidlo. Afričtí vládci např. považovali pestré bavlněné látky „Made in India“ za extrémně atraktivní a neváhali je vyměňovat za své občany, které prodávali evropským kolonizátorům jako pracovní sílu na americké plantáže. Kolonizátorské mocnosti velmi záhy pochopili, že je potřeba získat plnou kontrolu nad know-how zpracování bavlny, a to jeho přesunutím na evropský kontinent a degradací kolonizovaných ekonomik na pouhé dodavatele surových materiálů. Během několika desetiletí tak mistrně transformovaly globální obchodní řetězce. Kolonizované asijské země dodávaly materiál, evropské velmoci vytvářely přidanou hodnotu, kterou pak vyměňovaly za pracovní sílu z Afriky, a na americkém kontinentu se mezitím budovala největší laboratoř na pěstování, zpracování a distribuci bavlny na světě.
Ve 21. století jako by se bavlněné kolo otočilo o trochu zpět. Poté co se z „Made in India“ stalo „Made in Great Britain“ došlo k dalšímu velkému skoku, a tak na všech tričkách nejen z oblíbeného diskontu, ale v podstatě z jakéhokoli nadnárodního velkovýrobce oděvů najdete nápis „Made in India/Bangladesh/China“. Místo know-how oceňovaným africkými vládci jsou ale důvodem nízké náklady, oceňované evropskými a americkými prodejci. Podle ekonomických principů se zkrátka výroba přesunula tam, kde je nejlevnější. A hodnota lidské práce jako by se v textilním vzorci někam ztratila, respektive přiblížila se nule.
Skutečná hodnota věcí se jen zřídka kdy dá explicitně určit.
Skutečná hodnota věcí, ale musí dávat smysl.