Skutečná hodnota

 

Jaká je skutečná cena oblečení, které nosíme? Stojí tričko z organické bavlny vážně jenom stovku? A jaký je příběh tradičního textilního bavlněného vlákna?

Skutečná hodnota věcí se jen zřídka kdy dá explicitně určit. Život ale není vědecký experiment, a tak místo explicitnosti stačí alespoň přibližná hodnota, hodnota, která dává smysl. Módní průmysl je ve většině případů postaven na modelu, který funguje snad už od počátků lidstva. Rozvojový svět poskytuje tomu rozvinutému extrémně nízkou cenu pracovní síly, která tím pádem do ceny finálního produktu není realisticky započtena. A tak stojí tričko z organické bavlny v oblíbeném diskontu necelou stovku.

Pro ilustraci může posloužit příběh bavlny. Ta se původně pěstovala a zpracovávala v místě svého původu, tedy především v Číně a Indii, kde končily také veškeré zisky. Bavlna byla v 16. století jedním z nejdůležitějších světových obchodních artiklů a používala se i jako cenné barterové platidlo. Afričtí vládci např. považovali pestré bavlněné látky „Made in India“ za extrémně atraktivní a neváhali je vyměňovat za své občany, které prodávali evropským kolonizátorům jako pracovní sílu na americké plantáže. Kolonizátorské mocnosti velmi záhy pochopili, že je potřeba získat plnou kontrolu nad know-how zpracování bavlny, a to jeho přesunutím na evropský kontinent a degradací kolonizovaných ekonomik na pouhé dodavatele surových materiálů. Během několika desetiletí tak mistrně transformovaly globální obchodní řetězce. Kolonizované asijské země dodávaly materiál, evropské velmoci vytvářely přidanou hodnotu, kterou pak vyměňovaly za pracovní sílu z Afriky, a na americkém kontinentu se mezitím budovala největší laboratoř na pěstování, zpracování a distribuci bavlny na světě.

Ve 21. století jako by se bavlněné kolo otočilo o trochu zpět. Poté co se z „Made in India“ stalo „Made in Great Britain“ došlo k dalšímu velkému skoku, a tak na všech tričkách nejen z oblíbeného diskontu, ale v podstatě z jakéhokoli nadnárodního velkovýrobce oděvů najdete nápis „Made in India/Bangladesh/China“. Místo know-how oceňovaným africkými vládci jsou ale důvodem nízké náklady, oceňované evropskými a americkými prodejci. Podle ekonomických principů se zkrátka výroba přesunula tam, kde je nejlevnější. A hodnota lidské práce jako by se v textilním vzorci někam ztratila, respektive přiblížila se nule.

Skutečná hodnota věcí se jen zřídka kdy dá explicitně určit.

Skutečná hodnota věcí, ale musí dávat smysl.

 

1. Nejsme udržitelní, jsme zodpovědní

Stejně jako vy jsme unavení z toho, jak jsou dnes všichni udržitelní. Co to vlastně znamená, udržitelnost? Jak se to měří? 100% láska? Ano. 100% udržitelnost? Iluze. Udržitelnost je pro nás termín bez obsahu. Zodpovědnost je pro nás termín, kterému rozumíme, a podle kterého se řídíme. Každá část našeho výrobního a prodejního řetězce je pro nás důvodem ke zlepšování. Každý zákazník je pro nás odpovědností, kterou s láskou a radostí plníme.

2. Věříme přírodním materiálům

Věříme, že naše tělo si zaslouží to nejlepší a planeta také. Organická bavlna, hedvábí a kašmír jsou 3 základní materiály, se kterými pracujeme. Do našeho sortimentu se snažíme postupně přidávat další inovativní biomateriály, které jsou šetrné k přírodě a lidskému tělu.

3. Používáme 100% materiály

Nic není 100%, ale 100% materiály se recyklují daleko snadněji než kombinace různých materiálů. Obyčejné bavlněné tričko, které je vyrobeno z nekvalitní bavlny a vylepšeno příměsí např. elastanu, je mnohem složitější zrecyklovat než 100% bavlněné tričko. My používáme 100% materiály vysoké kvality, do kterých není potřeba přidávat další syntetické prvky. Tyto materiály jsou k recyklaci ideální.

4. Pokud používáme syntetické materiály, pak vždy recyklované.

Již víme, že nic není 100%, a tak je někdy nutné použít syntetický materiál, jinak bychom vytvořili produkt s takovými vlastnostmi, že by ho nikdo nenosil. A takový produkt je plýtvání zdroji. Pokud ale používáme syntetický materiál, pak vždy recyklovaný, abychom minimalizovali nutnost výroby nových umělých vláken.

5. Vyrábíme lokálně

Nechceme přispívat k nesmyslným globálním transportním cestám, kdy jedno tričko proputuje tři různé kontinenty než se dostane ke svému majiteli. Lokální pro nás neznamená nutně výrobu v zemi, kde sídlíme. Bavlněné vlákno neroste na Vysočině a kašmírská koza neběhá po dvoře na Malé Straně. Výrobou v Ulaanbaataru podporujeme lokální byznys a bojujeme proti vývozu surového kašmíru čínskými překupníky, kteří jej pak smíchají s vlnou a vydávají ho za 100% kašmír. Výroba v Portugalsku nám dává možnost využívat moderních technologií v továrnách, jejichž produkce je postavena na zodpovědných principech a zkušenosti s biomateriály. Výroba v Čechách je ideální pro naše limitované kolekce, nad kterými je nutný přímý dohled.

6. Budujeme cirkulární ekonomiku

Je pro nás absolutně zásadní zbořit lineární princip masové produkce: vyrobit - využít - zahodit. Místo toho chceme, aby vše, co vyrobíme, bylo užíváno co nejdéle. Podporujeme prodeje z druhé ruky , chceme participovat na swap eventech a přemýšlíme o vytvoření JUSTLOVE půjčovny. Všechno oblečení, které vyrobíme, posíláme k recyklaci na textilní vlákna. Chceme, aby se s přírodním bohatstvím zacházelo s úctou a respektem, chceme změnit linearitu na cirkularitu a nastavit princip: vyrobit - užít - zrecyklovat.

7. Inovujeme prostřednictvím technologií

Když milujete přírodu, neznamená to, že nemůžete milovat technologie. Technologie jsou pro nás fascinujícím světem, jež nám umožňuje udělat reálný svět módního průmyslu lepší. Pro design naší limitované hedvábné kolekce jsme poprvé použili 3D vizualizace. Ty umožní odstranit chyby střihu ještě předtím, než se fyzicky střihne do látky. Odpadne tak nutnost vytvářet sety prototypů a spotřebovávat spoustu materiálů a energie. Dalšími oblastmi, do kterých investujeme, je recyklace, tvorba inovativních materiálů a rozvoj AI technologií, které se používají např. pro tvorbu tzv. virtuálních kabinek. Ty simulují, jak by daný kus oblečení vypadal přímo na vaší postavě.